Přidat názor k článku Jedna smutná rodina a dvě špatné možnosti volby

Prosím vás, hlavně ne "lásku k dětem, majetku + obří dávku tolerance". My jsme s bratrem vyrůstali přesně v této rodinné atmosféře a byl to jeden velký stres. Strašně jsme si přáli, ať už se ty naši konečně rozvedou. Ale protože jsem si mysleli, že přetvářka je normální a všichni musíme dělat rodinu, tak jsme na sobě také nedali nic znát. No, poznamenalo nás to velmi, na vztahu k rodičům více než velmi a co se týká našich partnerských vztahů..... Mějte prosím takové manželství, jaké jednou přejete svým dětem ! Protože až vyprchá ta počáteční zamilovanost, vaše děti se budou chovat v dlouhodobém vztahu stejně jako vy. Já dělám ty samé chyby, které jsem nenáviděla na svých rodičích. Naštěstí mám skvělého manžela. ALE : neumím mu dát najevo, natož říct mu, že ho miluju, že si ho vážím, že byl dnes skvělý den, že jsem šťasná, že jsem nešťastná, teprve se těžce učím s ním komunikovat o normálních manželských a rodinných věcech. A strašně mě to štve a dávám za vinu svým rodičům, že mi neukázali, jak mít někoho rád. Žili jsem sice "normálně", každý den společná večeře, rodiče jeden na druhého nikdy neřekli nic špatného, vystupovali prostě jednotně, jako správní rodiče, ale ten citový CHLAD. Ježiš, já byla tak šťasná, když jsem od nich vypadla. A dnes mám vlastní rodinu, s našima se normálně stýkáme, ale ten stres a chlad je tam pořád a už pořád bude.