Přidat názor k článku Jedna smutná rodina a dvě špatné možnosti volby

Milý Jaroslave, netuším, na jaký příspěvek reagujete, jestli na celý článek nebo na nějakou část diskuze.
Myslím si, že kdybych byla slabošský sobec, který nemyslí na děti, nesnažila bych se ke svému problému získat co nejvíce názorů a zkušeností jiných lidí, nehrnula bych se do poradny a nesnažila bych se svého muže vidět jako nezávislou osobu s nárokem na vlastní názor a potřeby. Asi bych se rozhodla podle momentální nálady, nechala bych svoje pošramocené sebevědomí a skrytou sebelítost pracovat naplno a s dětmi bych odešla už před rokem, kdy celá situace začala. Naopak mám pocit, že se snažím bojovat za rodinu, která mi za to stojí a před problémem neutíkám při prvních náznacích komplikací. Předpokládám, že výše IQ nikomu nezaručuje šťastný život, nemyslím, že by členové mensy byli jakkoliv chráněni před manželskými a partnerskými neshodami. A už vůbec si nemyslím, že vysoké IQ jde ruku v ruce s vysokými morálními kvalitami.