Já jsem s malým proplachování absolvovala dvakrát.Problémy s očičkem měl od narození a po dvojích antibiotikách se zánět pořád vracel. Při proplachování jsem spolupracovala,držela jsem malého za kolínka a sestra za hlavičku.Doktorka mě upozornila, ať se nedívám,ovšem zvědavost mi nedala a podívala jsem se. Nebyl to opravdu moc pěkný pohled,když mu jakoby propichovala koutek oka,ale krev mu po zákroku netekla. Doktorka mi vysvětlovala,že tak jako dítě brečí mi používání nosní odsávačky,tak se mu nelíbí toto. Je fakt že brečel jen během zákroku,jakmile doktorka přestala okamžitě byl ticho. Ale nikomu bych nedoporučovala,aby se na to koukal, zvláště slabším povahám.Doktorka se divila,že jsem vydržela ten hrozný pohled,ale vysvětlila jsem jí,že už jsem viděla horší věci,např. malého syna pod vlivem narkozy se všemi přístroji nebo kolikrát jsem s ním od byla na odběru krve...a asistovala u toho. Ale jsem ráda,že jsem viděla,co s ním dělají,asi by pro mě bylo horší nevidět,co se děje a jen slyšet ten hrozný řev.
Předchozí