Přidat názor k článku Adopce mi téměř zničila život

Džejn, přesně jak píšeš, nemohou za to. a představila sis někdy ty sebe sama na místě těch dětí, které nikdo nechce a jsou v ústavu? představila sis, že ty! jsi ta, kterou rodiče odložili a teď o ní jiní smýšlí, že si tě nevezmou, protože máš jakési dispozice po rodičích, které jsi třeba ani sama v životě neviděla? nepřipadá ti to, když by šlo o tebe samu, najednou nespravedlivé? takhle totiž uvažuješ a píšeš JEN PROTO, že sama MÁŠ milující rodiče, kteří tě dovedli do dospělosti a pomohli ti začlenit se do této společnosti, a jistě je máš "za zadkem" doteď, nemám pravdu? na mě působíš jako rozmazlená holčička, která musí mít všechno perfektní a když ne, tak dupe a hned všem kolem ukazuje a říká: podívejte se, jak jsem dopadlá, béééé, litujte mě, honéééém. Džejn, život není o tom, abys jím bezproblémově proplula, ale o tom abys ŘEŠILA problémy a dokázala se poprat s životem, který ti osud přinesl - a když to neumíš a brečíš tady, pak je to tvoje chyba a né těch dětí, které byly adoptovány.