Přidat názor k článku Máme doma anděla

Zuzano, on na to sedání syn nepřišel úplně sám. Šlo o kombinaci některých faktů: už od 5 měsíců zvedal hlavu a část zad vysoko nad podložku, takže posílené svaly měl dost. Při převalování přes loket v určité fázi se začal zastavovat a snažil se místo na břicho jít nahoru. Ale od toho je tu máma, aby ukázala co by se dalo dělat (cvik schválený v rámci rehabilitace): v té poloze napůl na boku, když dítě je zaseklé nad podložkou, stačí vzít za tu volnou ručku a pomoci se přehoupnout přes loket do sedu, spíš jen dělat držáček a nechat dítě vytáhnout. Nechat sedět tak minutku nebo míň a přes druhý loket stejným způsobem se položit. Tohle dítě velmi motivuje, vidí "jak jde to hezké, jen kdyby to samo dokázalo" a to ho velmi žene dopředu. Sám se syn posadil přibližně asi po 2-3 týdnech tohoto nijak intenzivního cvičení (bobath koncept - a zkoušeli jsme to několikrát denně). Ještě jednou opakuju :-) toto je postup v rámci rehabilitačního vedení, tj. nikterak dítěti neubližuje, protože ho dovede pouze pokud je na to zralé, jen mu ukazuje jak ty svaly použít a šetří mu čas. Obdobně se syn naučil stoupnout - dostali jsme z RHB nácvičovat náklek, sám si stoupnul už při 2. nastavení nožiček do správné polohy (bylo vidět že reaguje přesně jak by měl) a za 7 dní se postavil už naprosto sám bez pomoci. Takže pokud jsou na to svaly nachystané a miminko je schopné to vstřebat, lze mu takhle napomoct s vývojem, naprosto nenásilně, spíš mu jen ušetřit frustraci z toho, že neví jak na to. U nás byl největší hnací motor u sezení právě to, že u velkého refluxu je jediná úlevová poloha zdvižená - a tak sezení přinášelo vlastně úlevu. Navíc u refluxu je zásada ležet na nakloněné rovině - a to opět podporuje dítě v tom, že se mu snadněji sedá. Ale v těch 6 měsících si sám sednul z lehu na rovině - na dece na zemi. Kdybych počítala kdy si sednul v našikmené postýlce - hodně brzo. Ale refluxové dítě prostě na rovině ležet nemůže, takže člověk nic nenadělá. :-)