Míšo,
když si přečtu tuto větev diskuse, mám pocit, že je zbytečně stupňovaná více účastníky, nejen Danielou, která podle mého jen brání svou dcerku. Nemám pocit, že se projevuji hystericky, ale vždy je naše vnímání subjektivní, viďte?
Voláte po klidné diskusi s argumenty - to jsem ráda. Vysvětlím svou definici slova "kecy" - zbytečná slova, která nikomu a ničemu nepomohou. Kdokoli se mne zeptá na cokoli v souvislosti s mými dětmi, ráda a otevřeně odpovídám. Jalové řeči (typu - já vás obdivuji) pouze podle mého názoru podporují náhled na děti v náhradní rodinné péči jako na něco podivného, netypického, východisko z nouze, s čímž prostě nemohu souhlasit.
K článku - ano odsuzuji jej, jasně jsem napsala, že článek, nikoli maminku. VYšel v časopise, který bývá považován za jediný odbornější časopis, probírající problém z více stran, ještě nedávno se specializovanou přílohou Náhradní rodinná péče. Představte si, že jste manželský pár, který zvažuje přijetí děťátka do své péče, pídí se po informacích, zkušenostech, bojují se svými obavami... A najednou si v relativně kvalitním časopise přečtou článek o zklamání a rozčarování. Bez dalšího vysvětlení, bez názoru jiných. A nadpis článku tomu dodal korunu - deník Blesk by se mohl inspirovat.
A posledních několik vět Vaší reakce mně skutečně překvapilo. Citace: "...Ale klidně, bez hysterie, urážek, narážek, že někdo je stupidní jen pro to že obdivuje adoptivní rodiče atd...."
Naposto souhlasím s tím, že klidná diskuse je fajn, jen prosím ńedodávejte vlastní interpretaci mých slov. Nic takového jsme neřekla. Pak už totiž nediskutujeme o vlastním problému, ale o tom, jak kdo co řekl a jak to ten druhý vnímal.
Takže pokud chcete diskutovat o adopcích, článku ... jsem tady. Pokud chcete rozebírat co, kdo, jak řekl nebo neřekl, považuji to za zbytečnou ztrátu času.
Předchozí