Přidat názor k článku Adopce mi téměř zničila život

Moje rodina byli a jsou tzv. slušní lidé. Pracovali, myli se, nedostávali se do střetů se zákony... a já od nejútlejšího dětství toužila po tom zjistit, že nejsem jejich dítě, že jsem adoptovaná - dokonce se mi o tom zdálo - a moji praví rodiče jsou možná špinaví, nevzdělaní asociálové, kteří mně odložili, protože mne nemohli uživit. Protože tihle slušní a voňaví lidé mi sice materiálně dopřáli první poslední, ale jediný fyzický kontakt, na který si pamatuju, byl v rámci bití.
Nevím, jestli mám "smůlu" na lidi nebo si je cíleně vybírám, ale téměř každý člověk v mém okolí je trvale a hnusně poškozený VLASTNÍMI slušnými a čistými rodiči, vč. mého manžela, mého přítele, nevlastní sestry, mých kamarádů a kamarádek. Většina z těch lidí jsou díky láskyplné péči vlastních rodičů duševně nemocní a emocionální mrzáci. Možná to sem tak úplně nepatří, nicméně nemohla jsem si to odpustit. :o(