Vůbec nemáš za co děkovat :) To s výchovným selháním je právě to, co mě také trápilo. Já si prostě představovala, jak to vše budu zvládat levou zadní a jak budeme s miminkem všichni happy....No a pak ten střet s realitou byla docela pecka.Někdy jsem se během dne ani nepřevlékla z pyžama, byl problém se dojít osprchovat a večer už jsem trnula hrůzou,co zase bude v noci.A to v odborné literatuře stálo : dítě obvykle spí od 3 měsíců celou noc! HA,HA.
Já to hrozně těžce nesla,pořád jsem strašně řešila, co a jak udělat, aby spal. No a nakonec se ukázalo,že nejlepší je to právě moc neřešit a hlavně se pokusit se tím moc nestresovat.....No,a dneska je z něj školák, který v devět zaleze a ráno v sedm ho nemůžu dostat z pelechu.V sobotu spí do desíti.Něvěřila bych tenkrát,že se toho kdy dočkám. Tak se mějte v rámci možností fajn a vydržať!
Předchozí