Já bych do adopce rozhodně nešla (ani kdybych vlastní dítě mít nemohla), tím si jsem zcela jistá, proto taky žádné dítě adoptovat nebudu a je to moje věc. Jenom nechápu, co je na tomto mém postoji tak iritujícího nebo proč bych se za to měla stydět. Je to přeci každého osobní věc, rozhodně bych si netroufla někomu svůj názor vnucovat. Což platí i pro mou dceru, až bude jednou dospělá - pokud by nedejbože stála před volbou, jestli zůstat bezdětná nebo dítě adoptovat, můj osobní názor není rozhodující. Beru to tak, že každý člověk je jiný, hodí se na něco jiného, atd. Takže to, že já se na něco nehodím, neznamená, že se na to nehodí ostatní...
Předchozí