Přidat názor k článku Černý den mého života : 23.listopad 2006 - diagnóza RAKOVINA PRSU

Především držím palečky! Prošla jsem něčím podobným,i když ne tak drastickým.Ve 34 letech diagnóza:zhoubný nádor děložního čípku (při pravidelných prevent. prohlídkách!).Následovala radikální operace s odnětím vaječníků (v době,kdy jsme s přítelem "pracovali" na 1. dítěti).První pocity nebudu popisovat,opakovala bych Tvoje .Paradoxně jsem si nikdy nemyslela,že se mi to nemůže stát,ale rozhodně jsem to nečekala tak "brzy"...Po tom,čím jsem prošla jsem pochopila jediné,že musíš věřit v uzdravení a opakovat si,že Ti ta mrcha nic "nevezme" a že jí to nandáš.Je to jediná cesta.Ti,co to vzdali a nechali se pohltit bolestí a strachem už mezi námi nejsou a Ty máš proč bojovat,máš děti,které tě potřebují,budeš mít vnoučata a je určitě spousta věcí,které ještě chceš udělat,tak se drž a bojuj! Není to jednoduché sžít se s tělem,které vlastně není jako Tvoje, ale prsa nebo děloha tak úplně ženskou nedělaj,nikdo cizí to vlastně nepozná... Opravdu to chce čas a podporu partnera a rodiny. My všichni, které ta potvora potkala jsme o ten zážitek nestáli,otočilo nám to život naruby, ale já to beru tak, že jsme o zkušenost bohatší a možná se díváme na svět trochu jinak...