Sylvi,je moc dobře že jsi svůj příběh napsala.Já jsem prodělala rakovinu prsu v roce 2001-2002 a samozřejmě chodím pravidelně na kontroly.V poslední době se paní dr. moc nelíbí obraz mé krve..trošku zlobí mrška,ale snad to nebude nic vážného.Je opravdu nutné o této nemoci hovořit.Píši o tom dost často a taky svůj příběh sepisuji do knihy-snad se mi to konečně podaří dokončit.Žiju strašně rychlý a divoký život,hltám ho plnými doušky,až to možná někdy přeháním.Ale miluji své děti,svou práci,a všechno a všechny kolem,někdy jsem toho všeho tak plná,že to musí ven a tak píšu a píšu.Teď mi navíc zjistili cukrovku takže další sranda navíc..pořád je důvot žít a s něčím bojovat,nevzdávat to.Jsem k dispozici pokud budeš potřebovat,najdeš mě na meilu,který je zde uveden a nebo na www.malikova.net .moje skromné stránečky,přečteš si tam i něco o mé nemoci.Drž se děvče,neboj se života a bojuj s důvěrou v lepší budoucnost.Bude líp,věřím tomu.A je třeba prožít každý okamžik naplno.Moc držím palečky a věřím,že to zvládneš.Důležité je nebát se,ona si jen myslí,že nás přemůže,ale my jí to nedovolíme.Hodně zdravíčka a pevnou víru v sama sebe.Eva
Předchozí