Manžel se na porod těšil,já brala jeho přítomnost jako samozřejmost, přesto mi ale při 1. době porodní lezl děsně na nervy:-), jak jsem byla celá rozbolavělá, on měl tendenci mě hladit, uklidňovat, byla jsem hodně protivná:-), přesto chápal, a poté už mě nechal. Jeho snahu jsem oceňovala až při samotném porodu...dnes s odstupem času můžu říct, že jsem ráda, že tam byl, že jsem v tom nebyla sama, i když to tak možná nevypadalo:-)
Předchozí