Přidat názor k článku Když manžel nechce k porodu

Muže, kteří nechtějí být u porodu. Většina těch argumentů mi připadá docela mimo, spíš jako výmluvy.
Snad když někdo opravdu omdlévá při pohledu na krev (i když to je taky něco, čemu moc nerozumím - do jaké míry je to vypěstované apod. Vždycky si říkám, jestli takový člověk může používat kečup nebo zda omdlí, když se mu třeba převrhne plechovka s červenou barvou...)

Ještě víc ovšem nechápu, když muže u porodu nechce žena. V obou případech se mi zdá, že v těch vztazích nebude něco v pořádku.

Být svědkem narození vlastního dítěte je jeden z největších zážitků, jaké mohou člověka potkat.

A taky mě nikdy ani nenapadlo nechat v tom ženu samotnou. Když už pro nic tak proto, abych měl jistotu, že je o ni dobře postaráno. Přece jenom našim doktorům až tak nedůvěřuji. Znám docela dost historek o nepřístojném chování nemocničního personálu. Proto si raději všechno ohlídám. Ani děti nenechávám nidky "doktorům" napospas. Nikdy, když se měli podrobit nějakému zákroku (jako třeba píchnutí uší při zánětu středního ucha), jsem se nenechal vyhodit za dveře (přestože snaha pokaždé byla).