Přidat názor k článku Když manžel nechce k porodu

Zuzko,
no bolest je většinou stejná ať tam s sebou někoho máš nebo ne. Ale v tom případě bys měla být i proti přítomnosti kamarádky, duly, matky, sestry atd., protože ty od bolesti taky nepomůžou.
Pokud ale souhlasíš s tím, že je dobré NĚKOHO u porodu mít (jako většina zde diskutujících), musíš připustit, že pro někoho ten někdo může být manžel, stejně tak jako jiné ženě by víc vyhovovala nějaká žena.
Ano, manžel za mne neodrodí (a neodrodí za mne ani moje maminka), nevytrpí za mne mou bolest, ale pomůže mi třeba v pro mne velmi důležitém ohledu - např. v komunikaci s nemocničním pesonálem... který ne vždy bývá ideální a doprovod rodičky (ať už je to kdokoli) může být jejím "mluvčím" v situacích, kdy se jí něco nelíbí, ale ona nemůže mít v kontrakcích dost asertivity, aby se s PA ještě dohadovala o tom, že v leže je jí opravdu blbě a že takto rodit asi nebude... To, co bylo pro Tebe "pouhým rozptýlením" při porodu, to bylo pro mne dost zásadní skutečností.
Já beru Tvůj pohled, v podstatě se tu všichni shodnem na tom, že je fajn mít doprovod, pouze někdo preferuje muže a někdo ženu. Já si například nedokážu představit, že by se mnou při porodu měla být moje máme/sestra/nejlepší kamarádka. Ač mám s nimi skvělé vztahy, kdybych u porodu měla mít jednu z nich, tak to radši nikoho. Ta představa je pro mne nepřijatelná. Já jsem u svého porodu chtěla jen manžela (=mně nejbližšího člověka, který má zároveň co do činění s mým tělem a s rodícím se miminkem) a případně dulu (tj. víceméně cizí ženu, i když takovou která mi bude sedět a bude mi sympatická a postará se o nás "odborněji", už v těhotenství, pak u porodu pomůže s dýcháním, polohováním, ukáže manželovi třeba nějakou masáž co by pomohla od bolestí zad, pomůže pak s přiložením mimča aj.).
Zkrátka si nemyslím, že porod je jen ženská záležitost (tj. pokud to tak žena cítí, je naprosto v pořádku, když má u porodu manžela). Mimochodem která společnost, kromě té naší, praktikovala rovnost muže a ženy?