... a to ještě v době, kdy jsem těhotná ani nebyla. Prostě jsem chtěla, aby tam se mnou byl. Ona ale nechtěl. Pak jsem si přečetla článek porodní asistentky, která psala, že by se muž určitě nutil neměl, že ne každý na to má a že ona sama, když ví, co porod je, by tam nikoho nechtěla. No a já si to uvědomila a nutit jsem přestala. Manžel nebyl stále rozhodnutý, pak jsme jeli do porodnice s tím, že zjistíme co a jak, pojede domů a pak se vrátí, aby mohl hned ke mně, až se malá narodí. Nakonec vše dopadlo jinak, zůstal u mě (jen dojel na otočku pro foťák :), já mu říkala, ať už tedy jde a on, že mě tam přece nemůže nechat samotnou. Opravdu mi moc pomohl a jsem šťastná, že tam se mnou byl. Jen mě dodnes mrzí, že jsme si neužili ty dvě hodinky na sále pak spolu všichni. Já začala po porodu hned krvácet hodně, tak mě uspali a dvě hodiny zastavovali krvácení a je zázrak, že dnes jsem tady ... Bylo to pro něj samozřejmě hrozné tohle zažít... A také mu ve srandě říkám, že já si prožila porodní hrůzy a pak první choval malou on :).
Předchozí