Malenko,
mluvis mi z duse :))
Manzel sam o sobe myslim k porodu nechtel, neni Cech a zeme ze ktere pochazi zrovna tatinkum u porodu moc nepreje, spis je to rarita. Ja jsem se ho ale neptala, proste od zacatku kdy jsem byla tehotna jsem brala to ze pujde se mnou k porodu jako samozrejmost a tim ze jsem to tak brala ja, nakonec to tak bral i muj manzel. Dokonce se behem tehotenstvi jeho postoj natolik otocil, ze byl hrdy na to, ze ho u porodu chci mit a ze mu duveruju a chci aby to prozil se mnou. Urcite bych tam nechtela kamaradku nebo mamu, manzel je mi mnohem bliz, pro nej by pohled na rodici se dite, nase dite, mel byt mnohem samozrejmejsi nez pro moji kamaradku nebo mamu, dite jsme spolu s manzelem pocali, 9 mesicu se na ne tesili a porod kde jsme oba dva ucastni je jen vyvrcholeni...nasledovane spolecnou peci a vychovou...je to prece zcela logicke. Manzel byl u porodu a ja jsem za to stastna, nejen kvuli sobe, ale hlavne kvuli nemu samotnemu,mohl byt s nasi dcerou v okamziku jejiho zrozeni, videt ji v tu vterinu kdy vykoukla na svet a te vterine uz se nic nevyrovna, nebude se nikdy opakovat a oba by nas moc mrzelo kdybychom ji spolu neprozili! Nas vztah spolecny porod jen posilil a urcite posilil i vztah manzela k dceri. Tot muj nazor. :0)
Předchozí