Martino, každé první setkání otce s dítětem je emočně silné. Matka po porodu si asi formuluje velikost chvíle(dala jsem život,blabla), ale především se vzpamatovává a je opita štěstím, že to má za sebou, co si budeme povídat. No a pak ji čeká druhá euforie, až ty své dva lidi seznámí. Možná, že je to takové štěstí na druhou, ne?
Já si myslím, že tábory sólo rodiček a rodiček v páru si těžko mohou vysvětlit, co je lepší. Nebo je tu takový spisovatel, co mi popíše chuť jablka, které jsem nikdy nejedla, tak, že popřu svoji oblíbenou hrušku?
Předchozí