Přidat názor k článku Když manžel nechce k porodu

Jenže pravda je na obouch stranách. Já dodnes zastávám názor, že muž, který nebyl u porodu nemá ke svým dětem takový citový vztah, jako ten, co tam byl. Jsou samozřejmě i vyjímky, ale zatím co znám těch pár otců, tak je na nich poznat, kdo u porodu byl a kdo ne. Já tam manžela chtěla a dokonce jsem byla na sále i hekárně sama, ale jen jsem se zmínila, že starší syn je trochu nastydlej, tak mi PA manžela zakázala. Nepomohlo ani to, že jsem jí ujistila, že syn je už dva dny u babičky a tak ho nenakazil rýmou. Prostě mi ho tam nepustila. Na manželově přístupu k synovi je to bohužel vidět. Nikdy ho nekoupal, párkrát oblíknul, když jsem zrovna nemohla, nebo jsem nebyla doma a o přebalování a krmení ani nemluvě. TO dělal jenom proto, že jsem musela do nemocnice na čtyři dny a to ještě byl každý den u tchýně a ta mu s ním pomohla. Dodnes si s ním hraje hodně málo, spíš ne a mě je dodnes hodně líto, že tam tenkrát nebyl. Prý porod taky viděl na videu, ale v reálu je to o ničem jiném. Nutit bych ho asi nenutila, ale asi bych použila psychickou cestu. Naštěstí u něj to bylo jasné, chtěl tam se mnou být. Jen to bohužel nevyšlo. A je pravda, že jsem se tam cítila hodně divně, když tam nikdo nikde nebyl, kdo by mě nějak podpořil, i když jsem měla docela pohodový porod.