Obávám se, že rodičům je jídlo a jeho skladba prostě šuma fuk...
U nás ve školce je to lepší, jablko a jiné ovoce jsou dost často, sušenka jako svačina - s tím jsem se dosud nesetkala. Ale děsím se, až syn půjde do školy. Kdysi jsme tam totiž chodili do jídelny jako "cizí strávníci". Za staré paní vedoucí to bylo chutné, zkoušela i nové potraviny, několikrát bylo i klokaní maso! Pak šla do důchodu a během dvou let... no, škoda mluvit. Co také říci o UHO (= čili socialistických "univerzálních hnědých omáčkách")? Jestli tam syn nastoupí, nebude mě mít paní vedoucí ráda. Budu se ozývat. Ale obávám se, že budu jediná. Nevadí, občas je třeba bojovat i s větrnými mlýny.
Předchozí