Naše starší měla párek poprvé v roce - přesněji řečeno to nebyl párek, ale kus buřta, řádně opečeného nad ohněm. Dal jí ho strejda a strašně jí chutnal ;-)))
A od té doby (budou jí čtyři) jich měla asi deset (převážně vařených ve vodě). Naposledy na jedné sportovní akci, které se aktivně zúčastnila a párky tam byly jako pohoštění.
A naše jedenapůlletá dneska dostala čokoládovou (ó hrůzo!) lentilku - u naší výborné paní doktorky.
Skutečně v tom nevidím sebemenší problém a souhlasím s holkami, které píšou, že nemá cenu děti držet pod skleněným poklopem, protože pak docílíme jedině toho, že po těch "nežádoucích" potravinách budou jako divé - taky jsme měli v rodině případ matky makrobiotičky, která dětem nedávala maso a děti se u babičky cpaly řízkama až se jim dělaly boule za ušima.
Problém nevidím v tom, když dítě ochutná jakoukoli - byť sebenezdravější - potravinu. Problém by byl, kdyby párky, hranolky, řízky, polívky z pytlíku atd. byly na každodenním jídelníčku, ale jednou za rok nikoho nezabije ani ten pečený buřt. To, aby se děti celkově stravovaly pestře a zdravě, je hlavně na nás rodičích - školka má svoje finanční limity a asi opravdu nemůžeme chtít, aby nám tam vyvařovali třeba makrobioticky, pokud většina národa makrobiotici nejsou. Pokud tam nevaří na přepáleném tuku a nesmaží jim denně hranolky s hamburgrem (což ve většině školek zaplaťpánbu nedělají), tak je to pro mě OK, když tak kouknu na jejich jídelníček a čeho se tam nedostává, to dodám z vlastních zdrojů.
Předchozí