Já osobně si myslím, že pokud si žena přeje mít muže u porodu, malý nátlak nemůže škodit.
V dobrém i zlém... a tohle je nejdřív to zlé a pak to dobré.
Jak by se asi manžel tvářil, kdyby měl řekněme ledvinovou koliku a já jsem s ním odmítla být v jedné místnosti, protože prostě nemůžu vidět, jak se trápí? Nepovažoval by to třeba za zradu? Asi by mu také bylo milejší, kdyby měl u sebe někoho, kdo ho v dané chvíli podrží.
A myslím, že vydrží-li muž první dobu porodní po boku manželky, samotný porod vydrží také, už proto, že stejně jako maminka má před sebou vidinu brzkého konce a těší se na dítě.
Také to beru jako test partnera. Jde-li muž na porodní sál se svojí ženou (pokud si to ona přeje), mám jistotu, že se na něj mohu spolehnout. Vydrží víc než muž, který nechce jít, nezvládne krev a bolest své ženy .
Bolest patří k životu. V budoucnu bude mockrát potřeba, aby byl s dětmi, když budou dostávat injekci, když budou mít nějaký úraz,... Prostě chlap nesmí být "cimprlich".
Monika, 2 děti
Předchozí