Nad tatínky u porodu jsem nikdy moc nepřemýšlela, i když většina z mého okolí, co vím, u porodu byli a ti co nebyli tak to nebyla jejich vina (spíš personálu porodnice, který je pozdě zavolal a jejich manželky měly rychlý porod). Jsem ted poprvé těhotná (4 měsíc) a tak jsem se manžela zeptala či půjde se mnou k porodu. Jeho odpověď byla jednoznačná, že přece musí dávat na nás pozor, že mě tam nenechá v žádnem případě samotnou, že doktoři tam budou mít hromadu jiných matek (oba máme jednu dost špatnou zkušenost s personálem nemocnice)... a že musí na nějakou přednášku pro tatínky, aby věděl co a jak... Ja se porodu vždycky strašně bála, před pár lety, než jsem potkala současného partnera, jsem tvrdila, že děti nechci (přitom duvod byl jen v tom porodu), a teď jsem hrozně štastná a nejen hormony v těhotenství, ale i jeho postoj k porodu způsobil, že se najednou vubec nebojím, ale naopak se strasně moc na tu chvíli těším. Jsem moc ráda, že jsem našla chlapa o kterém o kterého se mohu v životě opřít.
Předchozí