Ale to je určitě fajn. Tvůj přítel nebo manžel řekl, že chce. Můj manžel řekl jestli by mi to nevadilo, že bude za dveřmi, že se protě na to necítí. Nevím co je na tom srabáckého. Já jsem ocenila to, když v šestinedělí se musel no narozeného syna starat, protože se mnou to bylo zlé. Své syny miluje a nevidím v jeho přístupu ke mě nebo k nim vůbec žádný problém. Znovu opakuji, že můj bratr byl u porodu své nejmladší (má děti 3) a schválně jsem se ho ptala jestli pociťuje nějaký rozdíl tak řekl, že ne. Všechny děti má rád stejně, porod pro něj byl nepopsatelný zážitek, ale sám uznal, že své ženě byl nejblíže, když měla rakovinu. To cítí jako, že si byli naprosto nejblíže jako mohli i s dětmi (ta nejmladší z toho ještě neměla rozum).
Mě jen rozčiluje to tvrzení můj byl u porodu a ten tvůj nebyl tak je srab a vůbec bych ho kopla někam, nemůžeš se o něj opřít atd.
Prostě vztah opravdu stojí na něčem jiném než jen na přítomnosti u porodu.
Jinak tvému manželovi fandím a ať máte rychlý a pohodový porod.
Předchozí