Přidat názor k článku Chovatelské okénko - díl první: Přichází přemožitelka!

Mně vadí, že si spousta lidí pořídí psa, aniž by si srovnali v hlavě, zda jsou schopni převzít za něj zodpovědnost. Pro mě (a to si tu nehoním triko) je jaksi normální, že po psovi uklidím bobky, nenechám ho, aby obtěžoval kolemjdoucí a snažím se ho vychovat tak, abych minimalizovala možnost, že někde něco spáchá či provede.
Ve vztahu k psovi se snažím nezapomenout na to, že je to živá cítící bytost a že jsem z velké části zodpovědná za jeho štěstí a spokojenost.
Pes není hračka, neni to citová náhražka, není to věc ... ale zároveň to taky není chlupatý člověk, takže se k psovi chovám jako k psovi a ne jako ke člověku.

Každopádně já se svou "psí" povahou se ve psí splečnosti cítím dobře a vyhovuje mi :-) Jsou okamžiky, kdy skoro víc, než lidská :-)))))))))))))))