Přidat názor k článku Když manžel nechce k porodu

Promiň, Sylvie, ale teď se sama tak trochu dopouštíš toho samého co plno lidí, které zde kritizuješ.
Já respektuji, že pro Tebe je lepší žádný sex než méně uspokojivý, Ty respektuj, že pro mne je lepší méně uspokojivý sex než žádný. Nechápeš? Každá jsme jiná! Ve všem co jsem psala, jsem uváděla, že takto to mám já a u nás to funguje, ale vždy jsem uvedla, že jiný člověk to může mít jinak.
Ani lidé, kteří tu diskutují o přítomnosti otce u porodu, nejsou stejný. I každý vztah je jiný.
A s Tvým: "Mně je jedno, jak si kdo rodí - nelíbí se mi označování těch, co k porodu jít z jakýchkoli důvodů nechtějí, za sraby nebo otce, kteří pak nemají vztah ke svým dětem nebo k manželce. Protože to je nesmysl." souhlasím, to už jsem napsala. Nechceš už tedy složit zbraně?

K té otázce nucení k epidurálu... je to to samé jako nucení otce jít k porodu. Jen otec nakonec rozhodne (ať je nucen jak chce), jestli na porodní sál vkročí nebo ne. Může být nucen jak chce, ale rodička jej těžko přiváže za krk na provaz a dotáhne tam. I nucený člověk MÁ NA VÝBĚR. To samé je i v případě rodičky a epidurálu. Jen ona může dát lékaři svolení či nesvolení i provedení epidurálu. Do toho, pokud vím, partner nemá právo mluvit (dokud je pacientka při vědomí, může za sebe sama rozhodovat). Svět není ideální a bez nátlaku, to jak se s nátlakem a nucením k čemukoli vyrovnáme, je na nás. Nemůžu změnit lidi kolem sebe. Ano, citové vydírání a podobné praktiky jsou hanebné (a člověka který by je na mne použil bych poslala k šípku), ale opakuji: pokud se jimi nechám zviklat a podlehnu jim, je to MOJE chyba. Pokud nemám hlaveň u spánku, tak je myslím každé mé rozhodnutí plně na mně.
Pokud se člověk nechá druhými ovládat, uvěří každému kecu, který říká, že když něco neudělá tak je srab, když něco dělá jen proto, že na něj někdo apeluje podpásovými prostředky, tak se na mne nezlob, ale to je pak jeho mínus.