Cizinko, já nepopírám, že mluvit spolu je ve vztahu důležité :o) Proti tomu ani ň - já měla na mysli takové to citové vydírání, jaké tu padá (srabové, špatní otcové atd.). Že se u porodu (nebo i v těhotenství) spouští pečovatelské hormony :o) a že to má vliv i na chlapy, to už se ke mně doneslo - ovšem člověk ve velké míře používá i rozum, takže milující a pečující rodiče mohou být i adoptivní rodiče ;o) (konečně, mám pocit, že v tomhle se shodneme - že není nutné táhnout otce k porodu jenom proto, aby z něj byl dobrý otec a naopak - že i otec, který u porodu byl, nemusí být dobrým otcem).
Ještě k té mé poznámce o hormonech - neměla jsem na mysli ani tak oxytocin, jako spíš endorfiny vyplavované při porodních bolestech. Ale konečně to je vcelku jedno. Chlap vidí, že mám bolesti - ale už on sám není tak oblitý hormony, jako já, neví, jak na mne ty hormony působí, neví, že mi ta bolest až tak nevadí... blbě se to vysvětluje :o) Tohle jsou věci, které se můžu snažit chlapovi vysvětlit, aby ten porod taky nebral až tak vážně :o))) ale dost těžko tak učiním před prvním porodem, kdy já sama mám zkušenost ještě nulovou a dost těžko tak učiním i v průběhu porodu, tam na nějaké vysvětlování tak nějak nebyl čas a chuť