Musím ale ještě doplnit, že část feministek se specializuje na porody, takže bych v takových případech místo řízení firmy mohla doplnit "řízení porodu". Připadá mi neženské a zcela mimo potřeby dítěte mít potřebu dirigovat všechny okolo a dávat je do latě. Mám dojem, že tím principielním bojem za práva "dítěte" právě dítě nejvíc trpí, a to proto, že jeho matka není duchovně s ním, ale rozptyluje se pochybnostmi, zda bude či nebude mít vyhovující podmínky k porodu. Je to upnutí se na podmínky porodu. Přitom myslím hlavní část porodu se odehrává uvnitř matky a na tom nejvíc záleží, co se děje v ní, ne kolem ní. Tady bych se přikláněla ve jménu dítěte spíš povznést se nad příkoří, i když je to nesmírně těžké. Za každou cenu se snažit být duchovně s dítětem, to cítím jako hlavní, a to myslím jde jen když se mechanicky plní povely personálu bez projevů nevůle. Ta nevůle ničí matčin klid, a tedy i klid dítěte. Určitě by pro dítě bylo lepší, kdyby se jeho matka spíše trpělivě podřídila vnějším podmínkám a byla i tak šťastná. Byl by to velký dar pro dítě cítit štěstí i v těžkých podmínkách. Neumím to asi správně napsat, energii na to matka dostává od Nebeské Matky, pokud chce. Koukám, že tady je spousta reakcí, nemám čas je číst, tyhle věty jsem myslela spíš pro pana Marka.
Předchozí