doma me bili, kdyz jsem byla dite, nerikam, ze nejak moc, ale rekla bych, ze casto, minimalne nekolikrat tydne a za kazdou kravinu...a nemuzu to pobrat jeste ted. je mi 23 pryc, driv mi to tak nedochazelo, ale poslednich par let to docela resim a moc se s tim nemuzu vyrovnat. svy deti uhodit nedokazu. nechci, aby nikdy zazily to ponizeni. ten rodic tez v ocich toho ditete strasne klesne, bohuzel je to tak. s rodicema mam dnes vztahy jakztakz OK, zaplat Panbuh, ale stejne se mi klepou ruce, kdyz to pisu. Blbe se mi o tom mluvi, pardon, nechci se rozepisovat dal...
Předchozí