Byl bych rád, kdybychom se bavili o problému a ne o buranství účastníků diskuse. Výstižná formulace není obvykle ta, která ohleduplně zakulatí informaci tak, že sice nikoho neurazí, ale taky nikdo nepochopí, co tím vlastně autor chtěl říci - bohužel, někdo takto syrově podanou informaci neunese. Účelem mého příspěvku bylo především podpořit názor Petry, který se shoduje s mojí zkušeností.
Ono ideální není nikdy nic, naše zdravotnictví nevyjímaje. Ovšem po pečlivé přípravě a výběru prostě jednou dojde na lámání chleba. Pak jsou karty rozdány (máte konkrétní potíže a na sále konkrétní směnu) a je na vás, jestli se budete snažit s tím co máte v ruce uhrát nejlepší výsledek nebo zdali situaci budete považovat za příležitost, jak všem okolo vynadat, že jste chtěli ty karty lepší. Jako muž u porodu máte roli určitého moderátora a prostředníka celé situace. Za těchto okolností považuji za důležitější udržet atmosféru důvěry a vzájemné spolupráce týmu (i když samozřejmě extrémy kontroluji) než z porodu vytvořit bojiště a nutit násilím a za cenu nepříjemností a rostoucí nervozity matky personál k něčemu, co neumí a nedělá, jen proto, že na internetu psali, že je to tak lepší a vy (bez ohledu na konkrétní nastalou situaci) jste si to tak naplánovali pro případ bezproblémového průběhu.
Co se týká porodů doma, je mi to celkem jedno - my po ničem takovém rozhodně netoužíme. Nervozita pramenící z nedostatečného technického vybavení doma a z přítomnosti jenom jedné, z mého pohledu málo kvalifikované, asistentky by byla mnohem větší než stres z neosobní porodnice.
Předchozí