Ahoj Fisperando, už druhý den musím napsat, že ti dávám za pravdu :o)))), taky si myslím, že pokud dítěti ve správně zvolenou chvilku řeknu: "jsem na tebe tak pyšná!", nic nezkazím.
Z vlastní zkušenosti vím, co všechno jsem se snažila dělat, jen abych doma dostala pochvalu (až jsem ze sebe dělala kolikrát blbce), která ale nepřicházela, moje sebevědomí bylo na bodu nula. Tak nějak jsem vycítila, že taťka mě (ale v duchu) chválí jen, když jsem přinesla na vysvědčení samé jedničky a odmaturovala jsem taky ze samýma. Zato shazovat, to umí dodnes ideálně. Jsem člověk, který umí odpouštět, takže vycházím s rodiči výborně, ale oč snadněji by se mi šlo do světa, kdyby na mě byli jiní.
A proto, svoje holky chválím, občas i rozmazluji, ale to neznamená, že by nebyly slušně vychované. Spíše naopak
Předchozí