Přidat názor k článku Návrat s prázdnou náručí……

Chtěla jsem poděkovat mamince, která měla tolik síly, aby napsala svůj příběh. My jsem prožili před dvěma týdny něco podobného. Rozhodli jsme se s novým partnerem, že si pořídíme miminko. Doma mám již desetiletého kluka a on má dva dospívající kluky. Těhotenství proběhlo v pořádku, všechny testy byly v pořádku, a tak jsme se těšili, že se nám narodí zdravý chlapeček. Porod proběhl tři dny před termínem. Tatínek byl u porodu a byl to opravdu kouzelný zážitek. Narodil se nám Drahošek (po tátovi), vážil 3,85 kg a bylo to strašně krásné miminko. Po všech prvotních vyšetřeních mi mrňouska donesli na pokoj. Měla jsem ho dva dny u sebe, kojila, přebalovala, koupala. Třetí den večer se paní doktorce nezdála barva jeho kůže a řekla, že provede preventivně vyšetření, které by vyloučilo infekci, či srdeční vadu. A začal kolotoč vyšetření. Nemohli odhalit příčinu velké zátěže plic, srdíčko měl zdravé. Nakonec ho hospitalizovali v dětské nemocnici v Brně. A já odešla domů uplakaná bez miminka. Po řadě vyšetření odhalili příčinu. Díky tomu, že byl tak velký se tato vrozená vada neprojevila hned po porodu. Bohužel ani dnes nedokáže medicína odhalit během těhotenství vše, jde jednu ze vzácnách vrozených vad. Drahošek měl v mozku špatné žilní řečiště a žílu, která je za běžných okolností 3 mm široká 1,5 cm a do srdce a následně plic proudilo moc krve, takže mu kolaboval krevní oběh. Operace u tak malého tvorečka nebyla možná. A tak nezbývalo čekat. Zemřel 10 den po porodu. Lékaři v dětské FN v Brně byli nejen profesionálové, ale odborníci s lidskou duší, kteří nám pomohli pochopit to, co se děje. Vyrovnat se s tím bude moc těžké. I teď co píši mi tečou slzy. Váš článek mi však dodal sílu a odvahu tomu čelit. Vím, máme pro koho žít, ostatní děti nás potřebují. A možná, že jednou budeme mít štěstí a budeme mít komu dát svou lásku...