Přidat názor k článku Děti i rodiče mají mít svá tajemství

Už si někdy připadám jako bílá vrána. Konečně to někdo má podobně jako já. Jen s tím rozdílem, že já si musím vystačit s manželem nebo slečnou na hlídání - rodiče i sourozence máme poměrně daleko od našeho bydliště. Já dcerku (6.5 měsíce) nechávám i samotnou v místnosti a třeba vedle vařím nebo jdu vedle pověsit prádlo. Nemáme tam nic nebezpečného tak se může plazit kam chce a já jí vždycky slyším, když se někde "zašprajcuje" a prostě jí přijdu na pomoc.
I když mám kojení moc ráda a považuju to za nejkrásnější chvilky strávené s mojí dcerkou, tak se na druhou stranu taky těšim, až jí odstavim a budu si moc někam v klidu vyrazit. Teď si taky občas vyrazíme, ale musí to být někam ven, kde není moc hluk a maximálně do 9 do večera - dcerka takhle venku moc neusne.
Sama na ní vidím, že potřebuje mít pocit, že něco umí udělat sama beze mě a má z toho radost. Na druhou stranu po očku pokukuje, jestli jí u toho vidím a ujišťuje se, že jsem blízko. Je to taková nezávislost "naoko" ale já vím, jak to myslí.
Držím palce, abyste děcko v pohodě odstavila.