Přidat názor k článku Ironie a výsměch ve výchově

Moje maminka mela rada jistou ucitelku matematiky (ta pani uz davno nezije).
Pani (tehdy vlastne soudruzka) ucitelka prisla do 6. tridy na matematiku a rekla tuto vetu: Divala jsem se na vase vysvedceni (z 5. tridy)a jak se tak divam, tak se vetsina z vas vubec nemusi pokouset dostat se na VS, protoze tam stejne neuspejete.
Ta soudruzka bydlela nedaleko od nas - ja jsem to nezapomnel.Nikdy jsem ji uz nepozdravil aniz kdyz jsem byl starsi.
Ona mne jednoho dne zastavila a rekla mi, ze ve slusne spolecnosti se maji starsi lide zdravit. Ja jsem ji rekl - dobre, soudruzko ucitelko, ale ve slusne spolecnosti se detem nenadava ani primo nebo neprimo. Ja se na Vas vyrok z r. 1957 pamatuji dost dobre. Jestli chcete zacit, tak pojdte ted hned na hlidku VB nebo na skolsky vybor , a tam si to vyrikame.
Uz se nikdy ke mne nehlasila.
Moji rodice o tom nikdy nevedeli, az jednoho dne maminka s k tem letem vratila, ja jsem ji ten vyrok rekl, a maminka zustala uplne bez dechu a nebyla schopna odpovedet, jak si takovou drzost a urazku vubec nekdo muze dovolit.