Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Milá Kiki, mám za sebou (poměrně nedávno) císaře a věř mi, že kdybych si mohla vybrat, tak jsem všemi deseti pro klasický porod. Císař byl pro zdraví malého i to moje nutný, porodník ho udělal dle mého (laického) názoru hodně dobře, rychle jsem se hojila a s kojením taky nebyl naštěstí problém. Jak mi ale tvrdily sestřičky z šestinedělí, byla jsem spíš světlá výjimka (ťukám na dřevo), obecně jsou novopečené mamky po císaři mnohem větší mátohy než ty "klasické", což s následujícím maratonem v šestinedělí není žádná výhra - i já jsem chodila dva týdny jako Quasimodo, protože mě prostě ty stehy strašně táhly a kapitola sama pro sebe bylo jejich vyndavání (i když se sestřička snažila být co nejšetrnější). Nejzávažnějším důvodem pro to, že chci další přírůstek klasickou cestou, je, že mě pořád mrzí, že jsem malého viděla až šest hodin po porodu, kdy mi ho přinesli na kojení (po operaci mě nemohli vzbudit). Vzbudila jsem se tehdy až na JIP a bylo mi celkem smutno :-(. Naštěstí mi to malý teď bohatě vynahrazuje :-). Nekritizuji tě Kiki za tvůj strach, (určitě ho nejen já, ale i spousta dalších chápe), jen jsem chtěla uvést, že císař má i své stinné stránky, a to kromě fyzických (delší hojení i delší poporodní krvácení, bolest zad, únava) i ty psychické. Přeju hodně štěstí. H.