Ahoj Kiki, naprosto Tě chápu, já jsem se porodu bála taky, a poprve ještě nejmíň, protože jsem tak úplně nevěděla, do čeho jdu, zato když jsem byla rodit poosmé, tak už se mi měsíc dopředu zdály hrůzné sny o tom, jak rodím v autě, sanitce, dvojčata, konec pánevní atd, nakonec jsem 10 dnů přenášela, myslím proto, že tělo cítilo, že z toho mám strach, a když už konečně bylo potřeba odjet do porodnice, tak jsem hodinu(!) prodýchávala v čekárně a neměla odvahu zazvonit na osudný zvonek s nápisem "příjem". Ale dobře to dopadlo a hodinu po porodu jsem byla zcela fit a schopná odejít domů. Ještě dodám, že jsem se každé těhotenství utěšovala myšlenkou, že si tentokrát určitě domluvím epidurál, ale když jsem naposledy v porodnici při příjmu špitla slůvko epidurál, tak mi sestra s úsměvem řekla, že než mi zabere epidurál, tak budu mít dávno po porodu. Moje doporučení je, najít si výbornou porodní asistentku, která je jednak dostatečně citlivá pro váš strach, ale zároveň je dost rozhodná, aby udělala to, co je v dané chvíli pro zdárný průběh porodu potřeba. A druhá rada - děti jsou báječné. Stojí to za to. Zdravím a přeji odvahu a štěstí. Markéta
Předchozí