souhlasim s andreou. ty nemas obycejny strach, ale fobii. s tim musis za psychiatrem a ne za psychologem.
jednak ti napise, ze kvuli tomu musis rodit cisarem (pokud ne jeden, najdi si jineho) a take te z toho vyleci.
nechat se i treba na mesic zavrit do bohnic neni zadna ostuda. pokud opravu chces deti, tak do toho leceni pujdes.
muj porod
jinak porod mam za sebou, trval sakumprask asi 12 hodin. kdyby mi to nekdo rekl pred tim, tak se "poseru" hruzou. cele tehu jsem resila co budu delat, mela jsem strach ze vseho, i ze pri tom umru. malovala sem to tak strasne cerne, ze realita byla nakonec pohodicka.
prisly kontrakce, asi ve tri rano, u me jako bolest pri ischiasu, rekla jsem si, joj to je neprijemny, ale jeste to vydrzim, manzela jsem vzbudila za dve hodiny, uz jsem potrebovala, aby me nekdo rikal, ze jsem statecna holka, uvaril cajik apod. u kazde kontrakce jsem nadavala a podle navodu v knize zkousela aspon stat a ne lezet. blejt se mi nechtelo, ale bylo by mi to jedno. do nemocnice jsme dojeli na posledni tri hodiny. zni to desne nepravdepodobne, ale vazne utekly jako voda.
moc mi pomohlo si to rozdelit. manzel jednou neprozretelne prohlasil, ze do vecera to budu mit za sebou a to jsem na nej teda zajecela, ze ani nahodou, ze to teda driv, nejpozdej do obeda a jestli ne tak si to vymenime :-)))). jak rikam, rozdelila jsem si to, myslela jsem jen na soucasnou chvili, ted je pauza, zhluboka pomalu dychat, sekyrovat lidi okolo,ze chci pit, utrit celo, ze jsem chudinka a pak prisla zase kontrakce a soustredila jsem se podle pokynu PA, abych nezatinala zuby, a vzdy jsem si nasla neco na co jsem se vsi moci snazila soustredit, na cokoli, napr. flek na zdi, manzelovy ponozky, ze je na palci dirky, ze ma PA v kapsicce tuzku nakrivo. desne mi to pomohlo, proste odvest pozornost.
uplne nejdulezitejsi bylo nemyslet v dlouhem casovem useku, ale jen od jedne kontrakce do pristi. tj. tuhle jsem zvladla a u pristi uvidim, jestli to bude moc, tak si reknu o epidural, no a nakonec jsem je takhle (bez epiduralu) zvladla vsechny. nejhorsi byla hlavicka, ale zase to bylo jen o soustredeni. a to jsem taky vedela, ze jak bude venku,ma to za sebou!
bolest zubu ktera te prepadne odpoledne, kdy uz ma tvuj zubar zavreno, je horsi, trva dyl nez tech dvanact hodin, tj do otevreni ordinace, neprestava, nemas chvili oddechu a vrcholi vrtanim zubu, ktere taky pekne boli. a za odmenu dostanes akorat plombu a ucticek za tu utraticku.
u porodu dostanes za tu snahu krasny miminko a navrch tolik hormonu, ze to hned zapomenes. ver mi, ja si opravdu nepamatuju, jak to bolelo, jen vim, ze to bylo neprijemne. pujdu do toho znova, bylo to nesrovnatelne jednodussi nez me cerne predstavy.
Předchozí