Souhlasim, je treba bojovat. Jinak ty deti nebudou. Prvniho porodu jsem se bala. Po porodu jsem prohlasila, ze tohle bylo naposledy, ze uz nikdy, nikdy... Ale dalsi deti chci, tak jsem se rozhodla bojovat. Sla jsem do toho podruhe, otehotnela jsem a strach z porodu najednou zmizel, nekam se potlacil. A pak jsem potratila, v osmem tydnu, jako ty. Musela jsem na zakrok a priznam se, ze ten zakrok byl pro me strasny, mela jsem strach, ze se uz neprobudim a radsi bych podstoupila znovu ten narocny porod, protoze ten by mel aspon nadherny vysledek v podobe sikovneho klucika.
Ted mam taky desny strach. Ze vsechny dalsi tehotenstvi skonci potratem {mame to v rodine:-( ), ze se z toho sesypu, zblaznim, atd. Ale zatim mam vsech pet pohromade a jdu bojovat a kdyz to nevyjde, zkusime asi pestounstvi...
Předchozí