Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Ahoj!Precetla jsem si tvuj clanek a musim rici,ze tvuj strach chapu.Od detstvi jsem si nejak neumela predstavit,ze budu maminka, prestoze deti jsem chtela,ale ta hruza z porodu. Vzdy jsem rikala,ze kdyby se deti mohly porodit,jako se mrka okem,tak bych do toho sla,ale takhle nikdy!Laska a touha napomohly a kdyz mi bylo 29 let,spolecne jsme se s manzelem rozhodli,ze to budeme zkouset a snad se povede - na porod jsme radeji nemysleli - hlavne tedy ja - az to bude,tak to nejak bude muset byt (stejne jako sis rikala ty).Manzel me hodne podporoval a veskere myslenky zahanel,hlavne ty negativni,ale na druhou stranu se mi snazil vse tak nejak biologicky a fiziologicky vysvetlit (i kdyz to strach netlumilo).Trvala jsem na navsteve predporodnich kurzu,silena z toho,ze miminko nebudu umet vytlacit,ze nebudu umet dychat...atd.Zkratim to.Soustredila jsem se na mimi v brisku a nechystala se do porodnice(az jsem tim vsechny nelibe udivovala,ale co,byla to ma obrana).Miminku jsem vysvetlovala,ze musi rychle ven,odrazi se a pujde...koupila jsem olej a s manzelem jsme pravidelne masirovali hraz,aby vse slo co nejlepe...Nakonec se miminku nejak ven nechtelo a to ani po nejakych vyvolavacich tabletach,co mi dali v porodnici.Ustaly kontrakce,ale miminku se darilo.Me ne, trapila jsem se na sale od 9hod.rano, kdy mi protrhly obaly,odtekla voda...(ale nebylo to tak udesne,aby se to nedalo)nakonec jsem ve 21.40 porodila cisarem v castecne anestezi(nevim zda to pisu dobre-mela jsem silenou paniku i z toho a kdyz mi doktori davali podepsat papiry o tom,jak me pichnou do patere a mohu ochrnout,mela jsem pocit,ze si podepisuju papir do futralu a nebyla jsem toho schopna,ale nakonec byli bezvadni a strasne mi pomohli)porodila jsem nadherneho chlapecka,ktereho nade vse miluji a ten pocit byl nezapomenutelny a ja byla nejstastnejsi jako kazda spravna mama na svete!Fakt nadhera,v tu chvili jsem dekovala a blahorecila doktorum,ze me presvedcili,ze je krasne byt pri vedomi a videt ho hned,jak vykoukne!Ja totiz kricela,ze mam strach,ze nesnasim filmy z lekarskeho prostredi,ze chci cisare v plne narkoze,ale lekari ke me celou dobu mluvili a pomahali mi zvladnout mou psychiku, paniku a snad i hystericnost a ja jsem jim porad desne vdecna.Jeste kdyz jsme sli domu,vyhledala jsem je,abych jim znovu podekovala prave za ten veliky zazrak,ktery dokazali s mou psychikou,protoze ja byla stastna,ze jsem nerodila v plne narkoze a dodnes povazuji to,ze mame krasneho zdraveho chlapecka Radovanka za "nejkrasnejsi napad" meho manzela,protoze on byl ten, ktery me podrzel,ktery chtel se mnou rodinu a to tak,ze spolecne jsme zvladli velikansky strach!A to i presto,ze jsem asi nebyla typicka tehulka chystajici vybavicku a tak...ja se snazila na nic budouciho moc nechystat,jen si hladit brisko a mit se rada se svym muzem a tak jsme tehotenstvi zvladli az k porodu. A ted?Je,ja bych chtela dalsi miminko a chci si to uzit, i stim chystanim a moc se na to tesim.Kvuli zdravi musime jeste nejaky cas pockat,ale pak to urcite znovu zkusime a strach? Ten budu mit mozna zas,ale ten zazrak zrozeni,kdy jsi u toho je fantasticky a bajecny a ja uz bych ho za nic nevymenila,takze kdyz to pujde prirozenou cestou, prima, kdyz cisarem,tak pri vedomi a sand zaplatbuh,ze nejsou a nebudou tak velke komplikace,aby to muselo byt v plne narkoze.Neni to dobre ani pro mimi a tebe to ochudi o ten bezprostredni okamzik,kdy existujes jen ty a to malicke a to je vazne nadherne nepopsatelne. Uloupni si od nas kus stesticka,sily,odvahy a kuraze a jestli touzis po miminku,mas milujiciho manzela,co te podrzi a ty ho milujes a ty chces take miminko,drzime vam moc a moc a moc palce a nebojte se!!!Snad ti trosku ma zprava pomuze,protoze ja mela strach patologickej!A v ten okamzik jsme se stala milujici maminkou,kterou to dojalo az k placi pokazde,kdyz si na ten moment vzpomene a ta laska trva.Vznikne mezi vami neco nadherneho,co premuze veskery strach.Vim,ze se to lehko radi a me to nekdo predtim psat,pochybovala bych,ze zrovna u me to tak bude,ale stoji to za to zkusit...prekonat...odmena je neskutecne velika!!!Vsichni ti pomuzou,tak jestli se rozhodnete,tak tfuj,tfuj a hooodne stesticka!