Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Ahoj, soudě podle vašich odpovědí, jsem se špatně vyjádřila. Já to psala tak jako reakci na Janin příspěvek a celou dobu jsem měla na mysli maminky, co nemohou otěhotnět a roky a roky podstupují hnusná a nepříjemná vyšetření horem, dolem, vnitřekem, platí za to horentní sumy, chodí k psychologovi a podle mně už tak po cca třech letech musí mít takovou fobii z gynekologa a vaginálního vyšetření....(toto je trošku nadsázka). Nebo těhule cukrovkářky.... ty taky 9 měsíců bojují.
Celým tady tím plácáním chci říct, že rozlišuji pojmy "chtít dítě" a opravdu "touhu" po dítěti. Takovou tu biologickou, nevyvratitelnou.... Četla jsem spoustu příběhů, co všechno jsou lidé kvůli této touze ochotni udělat a obětovat.... a dělají to roky. Co udělala Kiki ? Svěřila se mamince.
Já jí v žádném případě nijak nesoudím, je mi podle článku ohromně sympatická. Ale doprčic za ty leta už měla dávno začít s léčbou. Nechápu, že to nechala takhle být. Obzvlášť po tom potratu !
A nějaké ty průpovídky u vyššího příspěvku typu "někdo je akční, někdo ne.... nemáš právo domnívat se...." Uf, to mi zní jak z jiné planety, promiňte.
A připomínky, o kvalitě mateřství a druhu porodu (císař x vaginální), to se vzalo kde ? Já nic v tom smyslu nepsala, páč jsem sama rodila císařem :-)

Moc bych sympatické Kiki miminko přála, ale ono jí samo bez práce do klína nespadne !