Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Musím také příspět do diskuze - pro změnu z druhé strany. Já se porodu nebála vůbec, byla jsem šťastná, že se toho vůbec můžu "zúčastnit" a že budeme mít miminko. Vzhledem k zdravotnímu stavu jsem věděla na 90 %, že to císař bude....
A asi jsem jedna z mála, která se po 2 dnech otřepala a začala normálně funovat. Rána se mi fantasticky hojila, bolesti přestaly tak po 3-4 dnech, dnes to není vůbec vidět. Byly se mnou však holky, které dostaly zánět (šílené horečky a antibiotika) nebo se jim nezavinovala děloha. Každopádně JE TO OPERACE, zásah do těla, není to úplně přirozené jako porod. Myslím si, že u autorky to není jen strach, ale úplná fobie. A z článku necítím ani nějakou šílenou chuť mít děťátko, spíš nějakou nutnost (kvůli tlaku rodiny???).