Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Milá Kiki, přečetla jsem váš článek a opravdu se nestačím divit. Jsem už pomalu v důchodovém věku, mám dva dospělé syny, dvě bezva snachy a šest nádherných vnoučat, takže snad už mám i trošku zkušeností a něco za sebou. Ale když čtu vaše slova, , pořád se nemůžu zbavit dojmu, že je nepíše dospělá žena , jak píšete přes 30 let, vysokoškolačka, ale, nezlobte se na mě, mám dojem, že je píše rozmazlená pubertální slečna, která neví, co chce..... Važte si strašně moc vašeho manžela, protože ten musí mít přímo óóbr svatozář a ostatní vaši příbuzní by měli dostat Nobelovu cenu za trpělivost s vámi. Přestaňte se pořád litovat a myslet jenom na sebe!!! Asi jste celý život všechno měla hned a snadno a nemusela nikdy nic obětovat a dát. A opravdu se upřímně zamyslete nad tím, ale upřímně, jesti to dítě opravdu chcete nebo ho spíš chtějí ti druzí!!! Dítě totiž není ani pes, ani želva, aby se dalo dát pryč, k dítěti musíte vstávat, kdy ono chce a plně, opakuju PLNĚ, se mu celá dát - a nejen když je malé, ale ty starosti jsou, i když je dospělé, toho strachu o děti, ale pak už i o vnoučata, se nikdy nezbavíte.
Takže se přestaňte litovat, snad máte po ruce dost lidí, kteří se vám snaží pořád pomáhat, máte snad taky svého gynekologa a nežijete ve středověku. Lékařská věda už opravdu něco zná, ale vy se hlavně zbavte svého sobectví a sebelitování - a bude po problému. Zvládly to jiné, vy to zvládnete jistě taky.
Přeji vám pevné zdraví a hodně radosti z vašeho budoucího mrňátka. A moc přeji vašemu manželovi,aby mu ta jeho trpělivost vydržela i nadále.Marie