Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Milá Kiki, omlouvám se já, ale nechtěla jsem se vás nijak dotknout, spíš vás trošku popíchnout nebo vyburcovat, ale je opravdu na pováženou, že dá-li se to tak říct, dokážete tak dlouhou dobu přemýšlet nad tímto "problémem" a vlastně ve své podstatě nevyřešit nic, jenom to řešení oddalovat.
Váš strach je opravdu podmíněný něčím jiným a divím se, že jste se ještě nesvěřila svému gynekologovi, zbytečně vám ubíhá čas a nic tímhletím oddalování nevyřešíte, opravdu. Spíš se budou všichni kolem čím dál, tím častěji tak trochu stavět proti vám, myslím v tom smyslu, že si budou říkat, že je vina jenom na vaší straně a ty otázky typu "kdy" budou čím dál, tím častější a tím víc vám polezou na nervy.... a vy to přece nemáte zapotřebí. Mít dítě je krásná věc, i když vám ze své vlastní zkušenosti můžu říct, že i já jsem z porodnice před 34 lety psala manželovi, že asi druhé dítě adoptujeme, ale rychle se na všechno zapomene a to se nám tenkrát ani nezdálo např. o přítomnosti manžela při porodu, o možnosti návštěv a podobných současných samozřejmostech. Na to se zeptejte své obětavé maminky. Přeji vám z celého srdce a upřímně, ať všechno vyjde - a ono to vyjde, určitě!!! Hodně štěstí - Marie
A nezlobte se na mne,přeji hezký a pokud možno pohodový den.