Musím dodat, že už vidím jak se dr. hlavně ve velkých nemocnicích hrnou do domluveného císaře. Na většinu nemocnic se ženou stížnosti, že mají neúměrné množství císařských řezů. A důsledkem toho je, že aby vyšli vstříc pitomcům co se zlobí tak zkoušejí nechat rodit ženský, který dítě stejně normálně prostě neporodí, protože se tam to dítě nevejde. Když se zpětně uvědomím jak hazardovali se životem mého syna jenom, protože se přeci musí zkusit všechno. Tak mi přijde dost drsné chtít nechat si udělat císaře jenom, protože se žena bojí porodu. chci určitě druhé dítě a už nyní mě jímá hrůza, že zase bude nějaký dr. přehlížet rozměry mé pánve, které jsou na první pohled jasné. takže já se porodu bojím jen z toho hlediska, že nevěřím už žádnému lékaři. A musím také říci, že většinou, když mi nějaká známá či kamarádka líčí porod tak si ani jedna nestěžovala na bolest, ale na to jak s ní bylo zacházeno v porodnici. Myslím, že to je asi základním kamenem úrazu strachu z porodu. Aby se totiž člověk nebál, tak potřebuje mít důvěru v někoho kdo její porod povede. Což tady jaksi moc neexistuje.
Předchozí