Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Ahojky Kiky,
asi jsem neměla takový strach z porodu jako ty, ale strach jsem měla veliký. Po otěhotnění jsem hltala tisíce článků o porodech a hlavně se pídila po informacích, jak to bolí, jak moc, k čemu se to dá přirovnat....Při čtení porodních příběhů jsem měla husí kůži při slovech autorek typu kontrakce jsou šílené ap. Ve 36tt byl malý stále zadečkem dolů a já měla radost, že koncem pánevním zůstane a já budu muset na císaře a ušetřím si ty bolesti při porodu. No, prcek se otočil. Porod mi vyvolávali, ano, strašně strašně strašně jsem se bála. U porodu jsem měla přítele a dulu:) A ejhle, očekávala jsem, že až to přijde, polezu bolestí po stropě....jenže, bolest příšla (silná křeč v podbřišku), trvala pár vteřin, odešla....na to jsem se celkem v pohodě adaptovala. Pak se intervaly zkracovaly, ale stále mě to přišlo v pohodě, křeč jsem vydýchala a měla jsem na dvě minuty pokoj. Dule i příteli jsem s úsměvem říkala, že jestli tohle je porod, tak je to v pohodě. Po příchodu na porodní sál mě píchly vodu, křeče byly intenzivní, tvrdlo mi břicho, ale pořád to nebylo to, co jsem si představovala....že budu hejkat na celou porodnici:) Zrychlila jsem dech, opřela se, bolest vydýchala a za chvíli klídek. Nabídli mi epi, vzala jsem si ho a kráááása, cítila jsem jenom absolutně nebolestivé tvrdnutí. Takhle jsem to úspěšně zvládla na otevření se na 7 cm, pak mi dali oxytocin a začalo to, co jsem si pod porodem představovala.....jenže tělo se mi nastavilo do jakéhosi transu, nevnímala jsem nic okolo sebe, jen vlny bolestí a kupodivu mi to vůbec nevadilo....pak šílené nucení na tlačení, řekli mi, že ještě nemůžu...nejhorší půlhodina z porodu...ne kvůli bolesti, ale kvůli tomu, že to tlačení předržet absolutně nešlo....a pak už jsem tlačit mohla a vzpomínám na to se slzama v očích, protože to pro mě bylo krásný....na pár zatlačení byl malý venku....pro mě to byl k nepopsání nádherný pocit.
Kiky, zkus psychologa, zkus odblokování pomocí kineziologie, to by ti mohlo pomoct. Porod bolí, to ano, ale s odstupem času vím, že je to bolest vlastně krásná, rodí se moje dítě. Máme v plánu druhé, věřím, že s epi (poseroutka jsem pořád:)) to zase bude pohoda.
Držím moc palce, ať to zvládnete!