Docela jsi mě překvapila tím, jak si myslíš, že jedině psycholog může pomoct. Mému synovi, kterému šlo vážně o život, pomohla právě kineziologie a to až po tom co všechny kapacity docenti, doktorové, profesorové atd. prohlásili, že to aby zdravý kojenec odmítl stravu a rozhodl se umřít, než by polknul, v životě neviděli a že ho mám krmit hadičkou a že musíme počkat do pěti let a pak mu to zkusíme vysvětlit. Je to sice jiný soudek než tady rozebíráte, ale já na kineziologii nedám dopustit. Po třech návštěvách začal syn jíst a roce a půl se dokázal uživit sám. Kapacity nevěřili svým očím a dodnes nad tím kroutí hlavou.
Takže směle pro pomoc ke kineziologovi.
Předchozí