Ahoj, je mi moc líto tvé situace, protože sama mám 7-letého chlapečka a není den od jeho narození, abychom se díky němu něčemu nezasmáli. A porod? Nebudu lhát, že to nic není, taky jsem se hrozně bála, ale manžel byl celou dobu se mnou (a kdyby nechtěl, poprosila bych kamarádku), celou dobu mě držel za ruku, staral se a společně jsme to zvládli. Porod sice bolí, ale hrozně rychle na tu bolest zapomeneš, uvidíš. Vím, že moje kamarádka rodila na přání císařem, možná by to chtělo objet pár gynekologů, promluvit si o problému a věřím, že natrefíte na chápavého a hodného, který vám vyjde vstříc. Je škoda nemít děti "jenom" kvůli strachu, i když neříkám, že bez nich je život k ničemu. Každopádně tohle rozhodnutí by mělo být jenom na tobě a tvém partnerovi a co si myslí okolí vám může být ukradené. Tak držím moc palce, snad vám to vyjde ahoj Andrea
Předchozí