Nepřečetla jsem všechny příspěvky - pokud se opakuju, tak pardon.
Strach z porodu má nějakou příčinu - v tom případě může pomoct psycholog. Nevěřila bych na žádné jiné metody, hlavně proto, že čas se krátí. (Po 35 letech výrazně vzrůstá riziko poškození dítěte.) Nějak to na mě působí, že jde o strach z bolesti. Ale možná je to nějaký jiný strach - a jen se za strach z bolesti maskuje. Strach ze zodpovědnosti, z ohrožení vztahu, ze ztráty kontroly nad svým životem, ztrach z postiženého dítěte, jsou další možnosti.
Co se týká přímo porodu - do značné míry rozhoduje lékař (dobrý nebo špatný) a možnost volby porodnice. Tatínek nebo někdo další u porodu, kdo poskytne pocit jistoty, by mohl situaci řešit.
Oba typy porodu - císař i přirozený - mají výhody i nevýhody. Komplikace jsou u obou typů. Pro přirozený porod je prokázaná zajímavá skutečnost - lépe se rodí ženám, které nejsou příliš "majetnické" ve vztahu k dítěti. Epidurál občas způsobuje trvalé bolesti v místě vpichu.
Z praktických rad přidávám:
Na porod se tělo připravuje - postupně se uvolňují porodní cesty, takže jsou mnohem "roztažnější". A při samotném porodu tělo uvolňuje protibolestivé látky. Přesto porod bolí - a ta bolest má smysl. Bolest tělu sděluje, co je potřeba udělat, aby to bylo pro miminko dobré.
Aaaaaa - a ty praktické rady :)
Před porodem - chodit, chodit, chodit - a sprchovat se nebo se namáčet do teplé vody. Dělat to, o co si tělo řekne. Hlavně nesedět a nezoufat. Nenechat se nahnat na křeslo, přivázat nohy a čekat, co někdo někde řekne.
Po porodu - po přirozeném porodu s nástřihem hráze (nástřih nebolí) - NESEDAT, když je to nezbytné, tak si sednout na nafukovací kruh. A pořád se sprchovat (stačí jen nástřih) - třeba 20 x denně, co nejstudenější vodou. A samozřejmě celkově udržovat čistotu. To pak je žena fit už za pár dní.
Předchozí