Ač to dělám málokdy, musím reagovat na článek. Z porodu má strach asi každá normální ženská. Zejména pokud je to poprvé. Pokud u pisatelky je strach tak ohromný, jak uvádí, asi bych volila cestu návštěvy u psychologa. Mám za sebou císařský řez a dala bych vše na světě za možnost v klidu rodit normálně. Za prvé je zvýšená pravděpodobnost dalších císařů-i když je pořád šance že příště to půjde snad normálně. Dva dny jsem nemohla z postele, díky nízkému tlaku jsem pořád omdlévala. Všechny známé měly po císaři problémy s kojením, mě nevyjímaje, rozkojit se mi podařilo až po dvou týdnech, a to mi to nikdi ani nechtěl věřit, že se to povede. problémy mám do teď-půl roku po porodu. Bolesti atd., o manželském životě si mohu nechat zdát, prý to chce čas. Poté, co jsem si přečetla před porodem rizika představující pro matku porod SC, dostala jsem strach ještě větší. Kdo volí dobrovolně sekci by si měl uvědomit, že je to obrovské roziko, je to velká operace, hrozí trombozy, vykrvácení atd. Přes uvedené jsem ráda, že porod proběhl jak proběhl a že mám krásnou dcerku, chápu volbu císařského řezu u komplikací a když jde o zdraví, ale příště radši normálně.
Předchozí