Přidat názor k článku Císařský řez na přání

Milá Kiki, cítím s tebou. Netrap se řečmi lidí, kteří se neumí vcítit do pocitů druhého. Radši mysli na sebe, svou rodinu a svůj život a řeš to. Na tvém místě bych vyhledala DOBRĚHO psychologa, třeba ti poradí, jak by se dal císařský řez zařídit, anebo by se taky mohlo stát, že se po nějaké době, kdy budete pracovat s tvými obavami, tvůj strach rozplyne... A i kdyby ne, myslím si, že když budeš hledat a zkoušet různé cesty, tak by se mělo podařit ten císařský řez zařídit. Sama jsem rodila na sklonku 80. let, ve srovnání s dnešními výhodami v porodnictví mi to připadal tak trochu středověk. Měla jsem taky dost strach, ale taky jsem měla štěstí ve své povaze, která mi pomohla "zabojovat" (to je asi nezasloužené štěstí, jak si uvědomuju při čtení tvého příspěvku), a taky jsem měla štěstí, že jsem si našla dobrého doktora a předtím hodného muže, který mě u porodu hodně podržel. Na tvém místě bych nepodcenila riziko, že tvého manžela časem trpělivost opustí. A taky riziko starších matek. Hodně se mluví o tom, že je dneska možné porodit dítě i ve starším věku, ale už se nemluví o tom, jestli ta matka bude mít dost sil ho vychovat. U některých dětí jsou to průsery a průsery třeba až do maturity, a po čtyřicítce už člověk nemá tolik sil jak ve dvaceti, a zoufale by je potřeboval. Kiki, neodkládej to řešení moc dlouho. Musí to být strašně těžké a musíš být strašně statečná, když tolik let vydržíš žít s takovým strachem. Myslím, že prostě musíš být bojovník. Tak zabojuj, a řeš to! Nečekej pasivně, hledej a ptej se. Řekla bych, že se ti hrozně uleví, jestli se tomu DOBRÉMU psychologovi vypovídáš a pak začneš před sebou vidět možnost řešení. Držím pěsti, Kája