Tak sem to pročetla a koukám, že je to z bláta do louže, ať takový či jiný porod. Nikdy nevíš, jak se budeš potom cítit.
Ale k tomu strachu. Přimlouvala bych se za tu psychoterapii, třeba i kineziologii, nebo regres. treapii. když to dělá odborník, a přijde na problém, dokáže ho odstaranit.
Každopádně se mi nelíbí reakce některých maminek-hrdinek, jak zesměšňjí fóbii z porodu. Každá se bojí, ale to co popisuješ Ty, to už není běžný strach.
Neuvažovala jsi o adopci?
Jak se k tomu staví manžel? Mohl by být bez dětí? A Ty? Chceš děti opravdu kvůli sobě a ne kvůli dotěrným otázkám okolí?
Předchozí